Mravenci vzbuzují mimořádný zájem vědců již mnoho let nejen pro svůj sociální způsob života. Zajímavý je jejich život v koloniích, ale také to, jak shánějí potravu, jak mezi sebou komunikují i jak dokážou bojovat za své teritorium.
Mravenci jsou velcí sotva pár milimetrů, přesto jsou velmi chytří. Mozek mají sice menší než špendlíková hlavička, přesto vždy každý mravenec přesně ví, co má dělat. Jejich mraveniště, které může mít až několik milionů mravenčích jedinců, je nejen skvělým útočištěm před vnějšími vlivy, ale také vhodným obydlím pro všechny obyvatele.
Kdo obývá mraveniště?
V mraveništi je vždy jen jedna královna, která všemu velí. S ní mraveniště obývá ještě samec a pak mnoho dělnic, vojáků a vajíček, ze kterých se postupně líhnou larvy, ze kterých se po zakuklení vylíhne dospělý jedinec. Každý z nich se výrazně liší svou velikostí i tvarem těla.
Na světě je známo asi 12 500 mravenčích druhů. Běžný mravenec se dožívá přibližně 10 let života, ale jejich královna žije jedenkrát déle. Za celou délku svého života přivede královna na svět až 150 milionů potomků.
Kde najdeme mraveniště?
Mravenci žijí téměř všude. Vyhovuje jim teplé a vlhké prostředí, a naopak špatně snášejí zimu a sucho. Mravenci ke svému životu potřebují vodu, ale v zamokřeném prostředí nežijí. Svá mraveniště si často staví pod kameny, které díky slunci udržují teplo, ale také pod zemí, v dutinách stromů, mezi listy, anebo si staví kupovité stavby.
Jak se mravenci dorozumívají?
Jejich nejdůležitějším komunikačním prvkem jsou jejich pachy, ale také chutě a zvuky. Vzájemně se očuchávají, dávají si ochutnat, co našli, poslouchají otřesy půdy a jiné zvuky a vzájemně jsou si schopni sdělit až 20 příkazů.
Proč musí mravenci bojovat?
Protože mravenci patří mezi nejagresivnější živočichy, musí hodně často bojovat. Souboje zpravidla vedou s ostatními mravenčími koloniemi. Válčí o potravu i o své území. Jejich nejdůležitějšími zbraněmi jsou kusadla, jed a také dokonalá vzájemná komunikace a spolupráce.